🐇POPELKA 🐇


POPELKY PŘÍBĚH CESTY ŽIVOTEM

Děkujeme Pohádkové zahradě se zvířátky za nádherné shrnutí Popelčina příběhu. Je to velká bojovnice, která nás přišla mnohému naučit.

 Popelka je neuvěřitelná bojovnice, která se jen tak nevzdává. Současná prognóza není příliš dobrá, ale díky několikaměsíční péči našeho veterináře p. Pleskota Veterina na Višňovce a dnešnímu zázraku, kterého se nám dostalo u pana doktora Sucháčka ve Smiřicích u HK, jsme si Popelku právě přivezli zpět domů a její cesta životem tak ještě nekončí. Posíláme pozdrav formou naší první společné fotky z onoho zmiňovaného osudového dne našeho setkání.

  Děkujeme všem, kdo na nás myslí a přejeme všem klidný zbytek roku, E&P  

Jak řekl jeden moudrý muž.. Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl, bez ohledu na to, jak to dopadne.

Pohádková zahrada se zvířátky

28.prosince 2022 7:20

Kiki

  • Je to už několik let, šla jsem večer po zahradě, když jsem si všimla pána s asi desetiletou holčičkou, co postávali za plotem a koukali, jestli se koukám. Zašla jsem tedy za kozí domeček a nenápadně vykoukla, abych viděla, co se bude dít. A dělo se. Pán sáhl k zemi, odněkud vytáhl za kůži králíka a hodil ho přes plot, jen to žuchlo. Ani se neotočili a vyrazili i s holčičkou směrem k autu. To už jsem vyrazila i já. Ale ke králíčkovi. Malá barevná králičí holčička seděla vyděšená v trávě a když jsem ji vzala do náruče, přitiskla se ke mně. Jako by hledala ochranu a pocit bezpečí. Jenže ve mně se vzedmula vlna vzteku, který ani já občas nezvládnu. Zatraceně, zařvala jsem na toho pána s holčičkou. Můžete mi říct, proč jste toho králíčka hodili takhle surově přes plot. Pán se v klidu otočil. Pořídili jsme si kočku, tak už se k nám nevejde. Ale jestli ho nechcete, tak ho klidně odnesu do lesa. Zalapala jsem po dechu, ani ne tak nad těmi slovy, jak nad prostým oznamovacím tónem, kterým mi to vysvětlil. Jako by vyhodil starý vysavač. Došla mi slova a tak jsem se zmohla jenom na..a aaa klec na ní náhodou nemáte? Já ji teď ani nemám do čeho dát. Nemáme, odpověděl mi pán mile. Tu už jsme prodali na bazoši. Holčička nastoupila, zamávala mi, zabouchly se dveře a já stála u plotu s vyplašenou králičí holčičkou v náručí. Našla jsem jí bedýnku na bydlení, druhý den jsme jeli pro jistotu na veterinu, abychom věděli, že ten let přes plot i "péče téhle milují rodiny" zůstala bez následků. Králíčka jsme pojmenovali Kiki a musím, říct, že vůbec nechápu, jak se někdo mohl tak úžasné a milující bytosti zbavit. Kikinka se stala velmi rychle miláčkem nás všech, zvlášť dětí. Moc ráda spávala s tehdy malým Márlíčkem u kamen na gauči a vždycky si na zavolání hrozně ráda přiběhla pro dobrůtku. Bylo jasné, že Kikinka je součástí Pohádkové zahrady a mě ani ve snu nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Jenže zvířátka i vesmír často mají jiné plány, do kterých my nevidíme. A tak za námi do zahrady přišla na návštěvu Eliška Šturmová, která králíčkům a králičí terapii zasvětila celý svůj život a to doslova. Vesmír pootočil kolečka, Eliška otevřela výběh, kde bydlela Kikinka a došlo k osudovému setkání. Kiki vyskočila k Elišce, přitiskla se k ní a lísala se a lísala, tak jako snad nikdy k nikomu. A Eliška, ta tiskla Kikinku k sobě a v očích měla slzy. Já jen tiše zírala a bylo mi jasné, že v některém z životů, v nějaké realitě se tyhle dvě znají, že už se potkaly a taky že Kikinky čas v Pohádkové zahradě se pomalu nachýlil. Bylo jasné, proč k nám přišla. Počkat si na Elišku, vrátit se domů. Už to odpoledne jela do nového domova. A jak se tam má? Řekla bych, že jako v králičím ráji. Eliška ji přejmenovala na Popelku a jako Popelka, když našla svého prince má naše Kiki/Popelka tolik lásky, že jí to vystačí na několik životů dopředu. A tak Pohádková zahrada naplnila své poslání příběhů s dobrým koncem. Tentokrát příběhem Elišky a Popelky. Dnes už je to chvíli, co jsou holky spolu a Popelku trošku trápí stáří a zoubky, ale u Elišky má tu nejúžasnější péči. Dnes ji čeká náročné vyšetření a tak na ni všichni myslíme. I Vy ji můžete poslat něco lásky a pozitivní energie, aby to holky zvládly. A kdybyste chtěli vědět, jak se Popelka má, můžete se podívat na Eliščiny stránky www.receptnakralika.cz Já posílám pár fotek z Popelčina nového domova. Díky vesmíre, za dar příběhů se šťastným koncem.
© 2020 Recept na králíka | Všechna práva vyhrazena
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!